Návrh optimalizace poplatků za komunální odpad

poplatek za využívání systému nakládání s odpady (PAYUS)

Návrh optimalizace poplatků za komunální odpad

poplatek za využívání systému nakládání s odpady (PAYUS)

Proč je potřeba změna?

Nový model poplatku za využívání systému nakládání s odpady PAYUS (Pay As You Use System), má za cíl pomoci obcím lépe reagovat na rostoucí náklady odpadového hospodářství a současně zachovat spravedlivý a srozumitelný systém pro občany. Současné systémy poplatků za komunální odpad totiž narážejí v praxi na na několik zásadních problémů, přičemž bychom vypíchli tři nejzásadnějši:

PAYUS - ne povinnost, ale rozšíření stávající legislativy

Cílem navrhované úpravy není vytvářet zcela nový systém poplatků za odpad, který by obce musely složitě zavádět a občané by se s ním museli znovu seznamovat. Návrh naopak vychází ze stávající právní úpravy a snaží se ji rozšířit o flexibilnější nástroj, který obcím poskytne větší možnosti při nastavování poplatků.

Navrhovaný model proto staví na principech, které jsou obcím i veřejnosti již známé, a pouze je rozšiřuje tak, aby bylo možné lépe zohlednit skutečné využívání obecního systému nakládání s odpady. Obce tak získávají nástroj, který jim umožní systém přizpůsobit místním podmínkám, aniž by bylo nutné zásadně měnit jeho základní logiku.

Tipy k PAYT systému pro obce a města

V této sérii krátkých tipů se snažíme sdílet zkušenosti z praxe, které mohou obcím pomoci se lépe orientovat v nastavení odpadového systému. Nejde nám o kritiku jednotlivých řešení. Spíše chceme upozornit na drobnosti, které mohou v praxi výrazně pomoci – nebo naopak předejít zbytečným komplikacím.

PAYT tip č. 1: Pozor na ekonomiku systému PAYT

Mnoho obcí dnes zvažuje zavedení systému PAYT (plať za to, co vyhodíš) především z ekonomických důvodů – tedy aby snížily náklady na odpadové hospodářství a motivovaly občany k lepšímu třídění. Je ale potřeba pamatovat na jednu důležitou věc:

Čím úspěšnější PAYT bude, tím méně peněz bude obec vybírat.

PAYT totiž stojí na zpoplatnění zbytkového směsného odpadu. Pokud občané začnou více třídit, objem směsného odpadu klesá – a spolu s tím klesají i příjmy obce z tohoto poplatku.

Pro představu:

  • zákonný cíl směřuje k 80 kg směsného odpadu na obyvatele ročně
  • maximální sazba je dnes 6 Kč/kg (nebo 1 Kč/l)

Při této úrovni vychází průměrný roční poplatek zhruba na 480 Kč na obyvatele. V praxi samozřejmě někdo zaplatí více a někdo méně.

Zkušenosti z obcí ukazují, že:

  • v prvních letech po zavedení PAYT mohou příjmy krátkodobě vzrůst,
  • ale jakmile systém začne opravdu fungovat a občané více třídí, příjmy mohou postupně klesnout – někdy i pod úroveň původního místního poplatku.

Dobrá zpráva je, že s tím lze pracovat, pokud obec ví, jak systém správně nastavit.

PAYT tip č. 1: Pozor na ekonomiku systému PAYT

Mnoho obcí dnes zvažuje zavedení systému PAYT (plať za to, co vyhodíš) především z ekonomických důvodů – tedy aby snížily náklady na odpadové hospodářství a motivovaly občany k lepšímu třídění. Je ale potřeba pamatovat na jednu důležitou věc:

Čím úspěšnější PAYT bude, tím méně peněz bude obec vybírat.

PAYT totiž stojí na zpoplatnění zbytkového směsného odpadu. Pokud občané začnou více třídit, objem směsného odpadu klesá – a spolu s tím klesají i příjmy obce z tohoto poplatku.

Pro představu:

  • zákonný cíl směřuje k 80 kg směsného odpadu na obyvatele ročně
  • maximální sazba je dnes 6 Kč/kg (nebo 1 Kč/l)

Při této úrovni vychází průměrný roční poplatek zhruba na 480 Kč na obyvatele. V praxi samozřejmě někdo zaplatí více a někdo méně.

Zkušenosti z obcí ukazují, že:

  • v prvních letech po zavedení PAYT mohou příjmy krátkodobě vzrůst,
  • ale jakmile systém začne opravdu fungovat a občané více třídí, příjmy mohou postupně klesnout – někdy i pod úroveň původního místního poplatku.

Dobrá zpráva je, že s tím lze pracovat, pokud obec ví, jak systém správně nastavit.

Díky PAYT vyvstala poměrně nepříjemná situace. Vedení obce bylo obviněno z toho, že chce na občanech „vydělávat“. Jak k tomu došlo?

Obec nastavila cenu za svoz popelnice na vyšší úroveň, protože do ní chtěla částečně promítnout i další náklady odpadového systému – například provoz sběrného dvora, třídění a další služby, které obec pro občany zajišťuje.

Jenže zákon o poplatku za odkládání komunálního odpadu je formulovaný poměrně striktně – poplatek je navázán především na množství směsného komunálního odpadu.

V praxi pak nastala situace, kdy svozová firma účtuje živnostníkům svoz popelnice za tržní nižší cenu, protože do ní nezahrnuje náklady na veřejnou infrastrukturu odpadového hospodářství a část občanů (především opozice) si toho před volbami všimla. Pak už je jen krok k jednoduchému argumentu:

„Když si odpad objednám přímo u svozové firmy, zaplatím polovinu toho, co chce obec.“

A najednou může vzniknout dojem, že obec na občanech vydělává, i když ve skutečnosti pouze financuje celý systém. Nejde o nic výjimečného – často je to kombinace nepochopení systému, předvolební atmosféry a „namotivované“ opozice. Dobrá zpráva je, že i na tuto situaci je možné se dopředu připravit, především dobrým nastavením systému a srozumitelnou komunikací s občany o tom, co všechno cena odpadového systému skutečně obsahuje.

PAYT tip č. 1: Pozor na ekonomiku systému PAYT

Mnoho obcí dnes zvažuje zavedení systému PAYT (plať za to, co vyhodíš) především z ekonomických důvodů – tedy aby snížily náklady na odpadové hospodářství a motivovaly občany k lepšímu třídění. Je ale potřeba pamatovat na jednu důležitou věc:

Čím úspěšnější PAYT bude, tím méně peněz bude obec vybírat.

PAYT totiž stojí na zpoplatnění zbytkového směsného odpadu. Pokud občané začnou více třídit, objem směsného odpadu klesá – a spolu s tím klesají i příjmy obce z tohoto poplatku.

Pro představu:

  • zákonný cíl směřuje k 80 kg směsného odpadu na obyvatele ročně
  • maximální sazba je dnes 6 Kč/kg (nebo 1 Kč/l)

Při této úrovni vychází průměrný roční poplatek zhruba na 480 Kč na obyvatele. V praxi samozřejmě někdo zaplatí více a někdo méně.

Zkušenosti z obcí ukazují, že:

  • v prvních letech po zavedení PAYT mohou příjmy krátkodobě vzrůst,
  • ale jakmile systém začne opravdu fungovat a občané více třídí, příjmy mohou postupně klesnout – někdy i pod úroveň původního místního poplatku.

Dobrá zpráva je, že s tím lze pracovat, pokud obec ví, jak systém správně nastavit.

Díky PAYT vyvstala poměrně nepříjemná situace. Vedení obce bylo obviněno z toho, že chce na občanech „vydělávat“. Jak k tomu došlo?

Obec nastavila cenu za svoz popelnice na vyšší úroveň, protože do ní chtěla částečně promítnout i další náklady odpadového systému – například provoz sběrného dvora, třídění a další služby, které obec pro občany zajišťuje.

Jenže zákon o poplatku za odkládání komunálního odpadu je formulovaný poměrně striktně – poplatek je navázán především na množství směsného komunálního odpadu.

V praxi pak nastala situace, kdy svozová firma účtuje živnostníkům svoz popelnice za tržní nižší cenu, protože do ní nezahrnuje náklady na veřejnou infrastrukturu odpadového hospodářství a část občanů (především opozice) si toho před volbami všimla. Pak už je jen krok k jednoduchému argumentu:

„Když si odpad objednám přímo u svozové firmy, zaplatím polovinu toho, co chce obec.“

A najednou může vzniknout dojem, že obec na občanech vydělává, i když ve skutečnosti pouze financuje celý systém. Nejde o nic výjimečného – často je to kombinace nepochopení systému, předvolební atmosféry a „namotivované“ opozice. Dobrá zpráva je, že i na tuto situaci je možné se dopředu připravit, především dobrým nastavením systému a srozumitelnou komunikací s občany o tom, co všechno cena odpadového systému skutečně obsahuje.

Obce, které mají zavedený door-to-door sběr tříděného odpadu (tedy popelnice nebo pytle svážené přímo od domů), mají při zavádění systému PAYT velkou výhodu.

Často totiž zaznívá obava, že PAYT může vést k:

  • vzniku černých skládek,
  • pálení odpadu v domácnostech,
  • nebo k odkládání odpadu do okolních měst.

Tyto problémy se ale nejčastěji objevují v obcích, kde třídění probíhá přes veřejná kontejnerová stanoviště. V praxi totiž může nastat jednoduchá situace. Pokud se občan rozhodne začít třídit odpad, několikrát přijde ke kontejneru s tříděným odpadem, který je nedej bože přeplněný, hrozí, že začne hledat jiné řešení. A ne vždy je to řešení správné.

Naopak v obcích, kde funguje door-to-door systém, je situace úplně jiná. Pro občany je totiž zpravidla nejjednodušší a nejpohodlnější:

  • vytřídit odpad doma,
  • přistavit nádobu nebo pytel před dům
  • a nechat ho odvézt při pravidelném svozu.

Pokud obec navíc třídění ještě motivuje například podle množství vytříděných pytlů nebo nádob, pak se třídění stává pro občany přirozenou a výhodnou volbou. V takovém systému by odpad vozil do lesa, pálil nebo převážel jinam opravdu jen hlupák. Door-to-door sběr tak může být jedním z faktorů, který výrazně pomáhá tomu, aby systém PAYT fungoval bez zbytečných problémů.

Máte k návrhu dotaz? Kontaktujte nás!

Celý návrh poplatku PAYUS včetně detailního vysvětlení jednotlivých návrhů legislativní úpravy si můžete stáhnout v PDF pomocí tlačítka níže.

e-mail: stanka@naseodpadky.cz
tel.: 775 974 709

Máte k návrhu dotaz? Kontaktujte nás!

Celý návrh poplatku PAYUS včetně detailního vysvětlení jednotlivých návrhů legislativní úpravy si můžete stáhnout v PDF pomocí tlačítka níže.

e-mail: stanka@naseodpadky.cz
tel.: 775 974 709